1 VOKACE Ale kdo je ta Judith Salomé? Její příběh začal v Paříži ve čtvrti Pont Notre Dame 15. května 1643, kdy byla pokřtěna. Byla dcerou malíře portrétů a zátiší Jacquese. Od útlého věku projevovala výrazné umělecké sklony. Určitým základům ji naučil její otec, který byl spojen s bratrstvem Saint Germain des Prés, kde působilo mnoho umělců ze starého Nizozemí, a pak snad i malíř zátiší a obchodník s uměním Pieter van Meyel, za něhož se podruhé provdala Marie Granierová, Juditina matka. 2. DÍLO Judita byla od útlého věku plodnou umělkyní, jejíž dílo bylo, snad díky obchodu jejího tchána, ceněno, neboť víme, že Karel I. Anglický získal pět jejích děl. Většina jí signovaných obrazů pochází z období 1662-1675, které se zdá být nejproduktivnější, i když její činnost pokračovala nejméně do roku 1685. V roce 1665 otevřela svůj ateliér dalším ženám, které chtěly studovat malířství. To bylo v té době zcela výjimečné. Říká se, že do jejího ateliéru přicházelo mnoho mužů, aby na vlastní oči obdivovali Juditinu legendární krásu. Tato soustavná a úspěšná činnost vedla k tomu, že byla v roce 1673 jmenována královskou malířkou, což jí zajistilo jistou finanční lehkost. 3 DESTINY V roce 1678 se Judita provdala za protestantského obchodníka s uměním Philippa Talmièra de Sancy, s nímž měla dvě děti. Stoupence "takzvaného reformovaného náboženství", jak se tehdy říkalo, však čekaly temné dny. V roce 1685 Ludvík XIV. zrušil edikt nantský a nedal jim jinou možnost než konvertovat nebo odejít do exilu. V roce 1686 byl Luisin manžel uvězněn a jedno z jejích dětí bylo donuceno k odříkání, zatímco zbylé dvě uprchly do Londýna. Judita Salomé, která po smrti svého manžela dosáhla věku 42 let, se dostala do vážných finančních potíží. Musela přestoupit ke katolictví, aby unikla pronásledování protestantů a vyhnula se konfiskaci svého zbývajícího majetku.
Číst